|
|
První ropný šok a jeho vliv na Spojené státy americké
Nováková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důsledky prvního ropného šoku, který znamenal konec éry levné ropy. Díky energetické krizi na začátku 70. let, kdy nabídka sotva stačila vysoké poptávce po ropě, měly poprvé producentské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu převahu při vyjednávání s velkými ropnými společnostmi. V říjnu 1973 zástupci producentských států omezili těžbu ropy a zavedli embargo na Spojené státy, jako odplatu za americkou podporu Izraeli během jomkipurské války. Zneužili tak nebezpečnou situaci k umělému vyvolání nedostatku ropy na trhu. Zvýšená cena ropy měla kompenzovat rostoucí cenovou hladinu dolaru a donutit Spojené státy změnit politiku vůči Izraeli. Státy OPEC argumentovaly i tím, že dokud bude ropa levná, bude se i nadále tímto neobnovitelným zdrojem plýtvat. Cílem této práce je najít odpověď na to, jak ovlivnil první ropný šok Spojené státy americké a porovnat, zda měl významnější dopad na trh s ropou, na politiku nebo na americkou ekonomiku. Po stručném představení samotného ropného šoku, je bakalářská práce dále rozdělena do tří hlavních kapitol, které se věnují dopadům na ropný trh, americkou politiku a ekonomiku. Ve Spojených státech byly důsledky krize v mnohém odlišné i od ostatních členů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), protože vláda...
|
|
|
První ropný šok a jeho vliv na Spojené státy americké
Nováková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důsledky prvního ropného šoku, který znamenal konec éry levné ropy. Díky energetické krizi na začátku 70. let, kdy nabídka sotva stačila vysoké poptávce po ropě, měly poprvé producentské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu převahu při vyjednávání s velkými ropnými společnostmi. V říjnu 1973 zástupci producentských států omezili těžbu ropy a zavedli embargo na Spojené státy, jako odplatu za americkou podporu Izraeli během jomkipurské války. Zneužili tak nebezpečnou situaci k umělému vyvolání nedostatku ropy na trhu. Zvýšená cena ropy měla kompenzovat rostoucí cenovou hladinu dolaru a donutit Spojené státy změnit politiku vůči Izraeli. Státy OPEC argumentovaly i tím, že dokud bude ropa levná, bude se i nadále tímto neobnovitelným zdrojem plýtvat. Cílem této práce je najít odpověď na to, jak ovlivnil první ropný šok Spojené státy americké a porovnat, zda měl významnější dopad na trh s ropou, na politiku nebo na americkou ekonomiku. Po stručném představení samotného ropného šoku, je bakalářská práce dále rozdělena do tří hlavních kapitol, které se věnují dopadům na ropný trh, americkou politiku a ekonomiku. Ve Spojených státech byly důsledky krize v mnohém odlišné i od ostatních členů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), protože vláda...
|
|
|
Vybraná opatření hospodářské politiky prezidentů Forda a Cartera v kontextu ropných šoků
Košut, Jaroslav ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Období 70. let minulého století je známo především událostmi kolem ropných šoků, které poznamenaly hospodářský vývoj v USA a ve světě na dlouhou dobu dopředu. V teoretické části se práce věnuje situaci před a během ropných šoků - poukazuje na okolnosti jejich vzniku, politický vývoj v jejich průběhu a dopady na trh s ropou. V praktické části již přistupuje k analýze hospodářské politiky prezidentů Spojených států amerických Geralda Forda a Jamese Cartera a poukazuje na úspěchy či neúspěchy různých jimi navržených opatření. Popisuje vývoj hospodářského růstu, inflace a nezaměstnanosti ve sledovaném období a řeší, co je příčinou jejich vývoje v jednotlivých letech. V závěru srovnává vývoj těchto makroekonomických ukazatelů a přináší názor, že hospodářská politika prezidenta Cartera se s následky ropného šoku vyrovnala s větším úspěchem, než hospodářská politika prezidenta Forda.
|
host ::
RSS.